Možná (Marek Ztracený)

Tak mě nech číst ve tvých očích a netvař se vážně, tak mě nech tě líbat dlouze,dopřej nám trochu vášně,nech mě sahat do míst okolí nepřístupných, zažijem všechno,možná víc než je nutný. A možná všechno z nás pozná se po hlase, možná všechno z nás se mi jen zdálo, možná všechno z nás vrátí se po čase, možná všechno z nás už vyprchalo.. Možná ,Možná, Možná, Možná, Možná. Tak mě nech tě svlékat a tiše tě dlaněmi číst, tak nás nech vystoupat mimo realitu výš a výš, nemusíme mluvit,zvolíme řeč těla, tak jako kdysi,ještě když si mě chtěla. A možná všechno z nás pozná se po hlase, možná všechno z nás se mi jen zdálo, možná všechno z nás vrátí se po čase, možná všechno z nás už vyprchalo.. Možná, Možná, Možná, Možná, Možná. Mezi námi brány vyprchají nad ránem, jen ty se stále bojíš,že něco nezvládnem, život je okamžik a naše touhy silný, začneme znovu a všechno bude jiný. A možná všechno z nás pozná se po hlase, možná všechno z nás se mi jen zdálo, možná všechno z nás vrátí se po čase, možná všechno z nás už vyprchalo.. A možná všechno z nás pozná se po hlase, možná všechno z nás se mi jen zdálo, možná všechno z nás vrátí se po čase, možná všechno z nás už vyprchalo..