Panenka Marie (Marek Ztracený)

Jednou se zastaví můj čas a nikdo z nás už neslyší můj poničenej hlas. Sejdeme se oba, předem ti díky bože, byla to krásná doba. Sečteš mi moje přísně moje roky, správný kroky, dopředu a dozadu, můj život přečteš pozadu. Budu se stydět, mít rád i nenávidět, tak akorát. Asi jenom jeden z nás bude mít hlavní slovo a po zádech mi bude běhat mráz. A všechny tajný místa, co jsem si chovával svý tajemství objevíš dozajista. Ať se propadnu , jestli jsem jí lhal, že je jediná, která může mít všechno a tak dál. Která může mít všechno a tak dál. Nečekej, že budu prosit o další rok, jsem spokojenej s tím, jak to bylo. A zpátky ani krok, ať novej život tvůj smutek zakryje, ať na cestu mě obejme panenka Marie. óóó... ... Nečekej, že budu prosit o další rok, jsem spokojenej s tím, jak to bylo A zpátky ani krok, ať novej život tvůj smutek zakryje, ať na cestu mě obejme panenka Marie Mmm mmm...