Vědomí člověka (V půli cesty) (Marien)

D D/C# Vědomí člověka Hmi Hmi/A těžko se vyvléká G G/F# Emi A z provázků, co loutky řídí Zrození dospějí, Ve známých kolejích a poznají jen tolik, kolik vidí F#mi G Že slunce zapadá, Emi A čas jsou hodiny, F#mi G Gmi a že se kolejnice v dálce setkají D D/C# Kdo nechce hlodat kost, Hmi Hmi/A či prosit o milost, G Emi A D tančí, jak mu jiní pískají Jak hroši bez kůže, proč člověk nemůže si poslechnout, co šeptá jarní déšť Při tanci uhnaní berou svět do dlaní a vlastní pravdou váží cizí lež Tím nám pořád uniká, proč tančí motýli a kam se na podzim hejna ptáků vytrácí Protřelí životem strouhají mrkev těm, co lapeni jsou v blůzách svěracích Stůj poslouchej, tančíš příliš rychle, Hudba nebude hrát dlouho, A věř mi, že až ztichne Bude pozdě hledat důvod, proč jsi jinde, než máš být Kdo Tě opil rohlíkem a kázal, kam chceš jít