Zůstali jsme doma I. (Samson, Rédl, Janoušek)

C F9 C F9 C F9 1. Sto barevnejch slov nám na cestu svítí, C F9 C F9 C Dmi7/C G sto barevnejch vět a lákavej cíl, C F9 C F9 C F9 prej až celej svět sám za nos se chytí, C F9 C F9 C F9 C F C to pak nejpozději hned svůj dostanem díl. C Dmi/C R: Škoda slov, je jich víc nežli na nebi hvězd, C škoda slov, co je jich u všech dálnic a cest, Dmi/C co je zdí, co je ploch, smutnejch pomníků slov, F Emi/C Dmi/C Emi/C Dmi7/C zatím nám na záda prší a nespraví střechu a krov C F9 C F9 C F9 C sto barevnejch slov, sto barevnejch slov. 2. Sto darebných slov se mi na jazyk vtírá, marně odvahu sbírám, když nevím, jak říct, že můj havraní strach, strach o kousek sýra byl větší než stud, že jsem neřekl nic. R: Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál, voňavý opiát, abys klidněji spal, prší a venku se setmělo a nechce se ven do ulic, doma nás zůstalo víc, doma je nás zas víc. 3. Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil, tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb, a jen vysoký plot náš tichý zpěv stráží, že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp. R: Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd, a co je zdí, co je lží i třeba uprostřed měst, jediným znamením je tvoje čest, za krk nám krvavě prší, podej mi ruku teď hned, je jen jediný svět, je jen jediný svět.