Osud (Progres 2)

Horečným jarem stráně voní Příroda touží růst Milencům končí dlouhý půst Dny letí jako stádo koní Motýl motýla loukou honí Píseň dere se z úst Osud má ale sílu sloní Mám se ho právo bát Zákeřnou ránu umí dát Tomu kdo hlavu k růži skloní Nebo rukou si oči cloní Nemám, nemám ho rád Proklínám chladný sníh a mráz Proklínám paní s bílou kosou Obchází pořád kolem nás Obchází jarní ranní rosou Horečným jarem stráně voní Příroda láme mříž Opouští kdekdo zimní skrýš Modravé zvonky v trávě zvoní Bříza léčivou mízu roní Pojďme k životu blíž Proklínám chladný sníh a mráz Proklínám paní s bílou kosou Obchází pořád kolem nás Obchází jarní ranní rosou Proklínám chladný sníh a mráz Proklínám paní s bílou kosou Obchází pořád kolem nás Obchází jarní ranní rosou Proklínám chladný sníh a mráz Proklínám paní s bílou kosou Obchází pořád kolem nás Obchází jarní ranní rosou