Bankovky (Straka Ladislav)

C G7 C 1. Dnes náladu mám výbornou prakticky už od rána, G7 C neb při pohledu do portmonnky juknul na mě Smetana, F C hned si skočím koupit mýdlo a lahvičku šampónu, G7 C pak si nechám rezervovat na večer stůl v Alcronu. 2. Večer to byl prímovej, náramně se vydařil, nebýt to tak nóbl podnik, řekl bych, že jsem se napařil, v peněžence zůstala mi bankovka jediná, naštěsí na zadní straně má obrázek Děvína. 3. Nazítří mám opět žízeň, a ne právě maličkou, jen musím potkat jiný podnik, už ne áčko s hvězdičkou, jeden právě takovej mi náhodou pad' do rány, přežily to jenom jedny pomačkaný Hradčany. 4. Dál už musí stačit trojka s neochotnou obsluhou, Staropramen s řídkou pěnou a Myslivec na druhou, pomyšlení na portmonku večer mi pak nedá spát, štěstí je teď karmínové a má číslo padesát. 5. Pak k obědu mám guláš a jako aperitiv rum, večer už jen rádio a žádnej restaurační šum, při pohledu do portmonky je mi vskutku prabídně: pravé oko Jana Žižky zírá z ní dost nevlídně. 6. Pátý den jen o česnečce, v bytě ozón úžasný, Žižka odtáh' k Sudoměři, další osud nejasný, letmý pohled do portmonky nepřidá na náladě: zmizely i pionýrky na hnědavém podkladě. 7. V bufetu na nádraží je tlačenice urputná, "promiňte, já myslel, že pánovi už nechutná," trapný je střet s majitelem u jednoho talíře, zvlášť když je to hulvát a má pracky uhlíře. 8. Tuším, že dnes povečeřím na erární útraty, zítra už jen pouhé tři dny zůstanou do výplaty, abych rychle zalistoval v učebnici bontónu, než se ten můj kolovrátek zas roztočí v Alcronu.