Dobré časy (Znouzectnost)

Tak jako v době sucha přichází déšť. V podobě špatné se dobrák navrátí. Tráva se zazelená na písku pouštním. Roztáhne duha nad údolím. A zase půjdou karavany mraků, nesoucí náklad, vůní orientu. Klikaté cesty jsou potulných pěvců, přichází odtamtud, odejdou tam. Slova navléknou na nitky plamenů, zbude jen neklid, oharků pár. Až slunce půjde z východu na západ a nebe zahalí v purpuru šál. R: V době nedobě, za časů nečasů. Za věci prosté, kdo tiše zpívá. V době nedobě, za časů nečasů, za lásku za krásu, za štěstí. Do noci v zemi mlhy a stínů, slova zní o vášni tisíce tváří. Tak jako voda, co na kámen padá, tak jako bzučení divokých včel. Když nohy vítězů historii píšou, trubadůr navléká potrhaný háb R: A ze snů rostou mohutné stromy, s korunou plnou podivných písní, o době dobré, která se vrátí. Do místa nikdy, v království nikde. Pod rouchem červáknků a v sametu noci, rodí se legendy budoucích časů. R: 2x