Zátoka stínů (Znouzectnost)

Vydala se na svou dalekou pouť veliká a krásná obchodní loď asi léta Páně sedmnáctset odpoledne o půl páté Podpalubí plné zboží a děl pitné vody, rumu a zpocených těl oči byly smutné dívek a žen od pevniny vítr vál Stínu v Zátoce stínů se jménem lodi co nikdo dávno nečeká stínu v Zátoce stínů kapitán velí docela sám Stínu v Zátoce stínů rezaví kotvy a ryby rejdí v kajutách stínu v Zátoce stínů zamlklý kapitán a nikdo nečeká Lodě ze dna moří zvednou se ven až nastane soudný poslední den a domů se vrátí do přístavu co na konci světa čeká Po molu pak průvod kapitánů vejde pod duhovou slavobránu v pozoru tam budou zástupy stát námořnických duší Stínu v Zátoce stínů...