Lásko voníš deštěm (Rottrová Marie)

Emi H7 1. Jde déšť a já jdu s ním, jdu městem, jež znám Emi H7 a hledám stopy včerejší, včerejší, D A7 jdu stejným směrem jak dřív a vzpomínám C H a všechno zdá se krásnější. 2. Ach, lásko, voníš deštěm, tady jsi řek', myslím, že vítr tehdy vál, vítr vál, jsou to už stovky let, kabát jsi svlék' a byl mi velký, ale hřál, krásná lásko. 3. Jak dlouho dlouho ještě půjdu ti vstříc, člověk je velmi krátce živ, krátce živ, má lásko voníš deštěm, jsi z plískanic, však hřeješ stejně jako dřív. 4. I déšť jak dřív je stejný i já já jsem táž jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích, byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš, jdu deštěm ve tvých šlépějích, ó má lásko.