Ostrůvky (Hluboké nedorozumění)

A G D V půl šesté vstává Markéta, zpaměti ustele den začíná všelijak většinou ne vesele S kávou známou z reklamy vítá další den. Emi G A Pak když se budí v koupelně, z náruče jí pouští sen Vyjde z domu, dívá se na hvězdy a dýchá ranní smog cestou k zastávce tramvaje je to jenom skok Na sobě letní šaty, nohy obuté v teniskách usíná v ranním metru skrývá se v novinách D My jsme jen malé ostrůvky... F C R: Den bývá někdy kouzelný G D slunce se prozáří ranní tmou F C vidíš to všechno před sebou G A A/G D/F# a mraky jen tak jdou, někam jdou Já nejsem Mojžíš abych nechal moře rozhrnout Nejsem Galileo abych mohl do dohlédnout Na vzdálená místa k tichým pobřežím Kam se stejně bojím plout tajným lodím nevěřím Tak proč jsme jen malé ostrůvky... R: Den bývá ... Večírek střídá večírek tak jak noc střídá den Chtěl bych někam jinam pryč vypustit páru ven Najít ten svůj ostrov třeba v tramvaji Potkáme se Markéto tam nás neznají Tak proč jsme jen malé ostrůvky....