Sbohem lásko (Laisse ? moi petite fille) (Matuška Waldemar)

C F G C FG Ať bylo mně i jí tak šestnáct let, C Ami D7 zeleným údolím jsem si ji ved', G7 C C7 F Fmi byla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct, C G7 C F C když na řasách slzu má velkou jako hrách., C7 F Dmi Emi Ami R: Sbohem, lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid, Dmi G7 C C7 žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý, F Dmi Emi Ami já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát, Dmi G7 C F C nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál. A tak šel čas, a já se toulám dál, v kolika údolích jsem takhle stál, hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč, bůhví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč. R: Sbohem ... Recitativ: Já nevím, kde se to v člověku bere ? ten neklid, co ho tahá z místa na místo, co ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojený jako většina ostatních, aby se usadil, aby dělal jenom to, co se má, a říkal jenom to, co se od něj čeká, já prostě nemůžu zůstat na jednom místě, nemůžu, opravdu, fakt. R: Sbohem ...