Neony (Mišík Adam)

Snad smíříš se s tím, že žárlím a sám už nedovedu po nocích se toulat. Mé já je teď tvým, dík nám dneska vím, co je důvěra a nekonečnej soulad. Jdem září neonů, máš příchuť citrónů. K zemi se snášíš, opouštíš souhvězdí. S lehkostí v krocích přinášíš nocí svítání. Zábrany ztrácíš, vesmír nám závidí. Komety v břiše probouzí tiše líbání. Ve mně se ztrácíš. Jen zůstaň dál svou, tak dokonalou. Mě nenapadá nic, co bych rád změnil. Sviť dál černou tmou, ten žár v sobě máš, tvůj úsměv moje písně okořenil. Jdem září neonů, máš příchuť citrónů. K zemi se snášíš, opouštíš souhvězdí. S lehkostí v krocích přinášíš nocí svítání. Zábrany ztrácíš, vesmír nám závidí. Komety v břiše probouzí tiše líbání. Sviť mi tmou, zůstaň svou, sviť mi tmou, zůstań mou K zemi se snášíš, opouštíš souhvězdí. S lehkostí v krocích přinášíš nocí svítání. Zábrany ztrácíš, vesmír nám závidí. Komety v břiše probouzí tiše líbání. Zůstaň svou, sviť mi tmou, zůstaň svou-ou-ou, já neumim bejt sám. Co tě znám, všechno mám, všechno září, splývá, s láskou kráčím vstříc neonům.