Jede keňu Svratkou (Mládek Ivan)

Jede keňu Svratkou, na ní vandrák s bradkou, v hospodě se nalíznul na mělčině uvíznul. Tak to musíš holoubku zase zpátky na hloubku, boty si zout, kánojí hnout. Unavenej vandrák s bradkou, potácí se mělkou Svratkou, pokud v řece ještě stačí, někam kde je hloubka keňu tlačí. Do keňi pak zase hačne, svoje banjo trápit začne, na buben mu kape z mokrý bradky voda ze Svratky. Jede keňu Svratkou, na ní vandrák s bradkou, v hospodě se nalíznul na mělčině uvíznul. Už je zase na hloubce, míří ke svý chaloupce, milá čeká, touhou heká. Unavenej vandrák s bradkou, objímá se se svou Radkou, chvěje se, když na ní sáhne, nevadí jí, že z něj hrozně táhne. On je za to k ní moc něžný a to u něj není běžný. Na děvče mu kape z mokrý bradky voda ze Svratky. Unavenej vandrák s bradkou, objímá se se svou Radkou, chvěje se, když na ní sáhne, nevadí jí, že z něj hrozně táhne. On je za to k ní moc něžný a to u něj není běžný. Na děvče mu kape z mokrý bradky voda ze Svratky.