Příběh šílenýho hráče (Ryvola Wabi a Miki)

1984 Dmi A7 Dmi Tam na pasece u lesa je kopa rozvalin C7 F Bb A7 pár vohořelejch trámů, jinak kopřivy a blín Dmi Gmi F A7 v noci tam slyšíš kytaru a divnej řev a pláč Dmi A7 Dmi nad ruinou na prach spálenou kvílí šílenej hráč Byl to Bak Tam kdysi knajpa stávala, snad někdo z vás ji znal já tenkrát taky s kytarou jsem v šenku sedával tam bylo vždycky pití dost a dobrý muziky než přišel smutnej konec týhle lesní putyky Byl to Bak Když na jaře sníh odplaval a přijel první vlak z něj divnej hobo vyskočil, měl kytaru a vak oči mu peklem svítily, když do hospody vlez a rázem bylo ticho, jenom v koutě zavyl pes Byl to Raf Co takhle trochu muziky - ten divous hovoří a do strun ruku bachratou s rámusem zaboří a prsty se mu rozběhly, jak myši hladový tak začal děsnej večírek v tý chýši jedový Byl to Bak My sotva sme mu stačili, von jako blázen hrál a jako šnelcug bez brzdy akordy fofroval ta ruka mu jen svištěla jak namydlenej blesk a ve vočích měl šílenej a nebezpečnej lesk Byl to Bak Hráli jsme třetí hodinu rychle jak vichřice a leckterýmu hráčovi už klesla palice jen tenhle ďábel kytarovej nepřestává hrát až stala se ta strašná věc, co musela se stát Byl to Bak Když struny začnou praskat a my popadáme dech a puchejře jak višně máme dávno na prstech tu vozejvá se rachot, jak když padaj kameny vod ruky se mu zablejskne, vyšlehnou plameny Byl to Bak My jenom voči valíme, jme v šoku drobátko co s jedním chlapem udělá hořlavý trsátko než barman z dveří vyletí, hasiče zavolá jak táborák už celá krčma jasně plápolá Byl to Bak Už z vokna chlapi sypou se a zdrhaj do dálky a voheň hučí salónem a bouchaj kořalky tři dny a čtyři noci požár tuhle knajpu žral a do posledka šílenej hráč na kytaru hrál Byl to Bak Kdo pořádně nás poslouchal, ten už se nediví že tenkrát vohněm skončilo to hraní strašlivý ten ví, že hráči šílený neutečou trestu a když už chci hrát trsátkem, tak jenom z azbestu