Tož tak (Ciment)

Už hrajú na přání Rozáře z Bařin s ňú všeckým ostatním v okolí lidoví umělci kéž sa jim daří šak ono to za čas přebolí eště sa naposled napijú vína snáď aby kuráž dostali až půjdú v noci dom ze Semetína všeci tí co sami ostali pohni si Františku nebo ti zdrhnú co si pak počneš na cestě z polí už fučí a v horách straší tož honem ať už si ve městě zítra tam rešijá jakési spory z tribuny budú vykládať lidový řečníci tí znajú návod jak by to mělo vypadať zejdú sa Róza aj všeci známí z ulic a gdejaké hospody s huslema v rukách už nebudú sami tam na náměstí Svobody