Na dně Krnovské propasti (Bratři Orffové)

Na dně krnovské propasti Chytám motýly do pasti Už jsem tak chytl spoustu motýlů Vždycky je střelím puškou do týlu Když vítr fučí do okolních vrchů Vylezu z domu na kopec Na věži pláče holub vrků Zubatá zvoní na zvonec Už nebaví mě motýli Co kdybych takhle chytl člověka Zavřel bych jeho srdce do plechovky Ať si tam pláče Ať si naříká Co ale s lidmi Nejsou vůbec krásní Nemají křídla Nejsou barevní Příliš moc mluví o naději