V kraji planých šípků (Žalman Pavel Lohonka)

Emi D Emi Hmi 1. Venku vítr pláče, za kopcem už se stmívá, Ami G C Emi už mě to nedojímá, že mívám ze tmy strach, D G Hmi meluzína kvílí, dítě jí z nůše berou, Ami G C G mraky se o něj perou, až k nebi stoupá prach. 2. V kraji planých šípků dvě ženy spolu běží, za ruce se drží, od dětství znáte je, až na kůži nahé o poctivost se třesou, svý jména si tak nesou Víra a Naděje. G C G Hmi Ami G R: Když mi bývá ouzko, nasucho když polykám, Ami D G nemám sílu jenom tak se opít, C G Hmi Ami G když mi bývá ouvej oheň v krbu zabliká, Ami D Emi čtu si knížky, který nelze prožít. 3. U ohně se hřejou, spí na Snědený stráni, nic nechtějí mít s námi, je pozdě na sliby, krajem planých šípků do kolébky se vrací, dopisy nesou zvací pastevcům z koliby. R: 4. Možná někdy zajdou s nataženou dlaní, a nevynesou spaní jak nesly tolikrát, v kraji planých šípků už pokoje si nedám, Naději s Vírou hledám a chodím pozdě spát.