Moc vyhlížíme vzhůru (Máci)

C D7 *1: Čím to, zdá se mi, i když žijem na zemi, F Fmi C s hlavou zdviženou moc vyhlížíme vzhůru. *2: Když letní klekání nás pozve do strání, svoje štěstí ryjem na stromovou kůru. C Dmi7 1. Oklamáni lidmi bez citu, Emi7 Dmi které nezajímá, že jsi tu, C Dmi7 a pro vlastní hloupost všechno kolem boří, Emi Dmi7 doufat chce se nám, že na Zemi Emi F zbyde něco víc než kameny E7 Ami Dmi7 nebo pouště, nad kterými slunce hoří, F Fmi C pouště, nad kterými slunce hoří. C D7 R: Kam jdou ty davy uspěchaný, kam jdou na cesty nepoznaný, F C kam jdou, kde čas ztrácí, Ami7 Dz7 svůj sen o výšce nad oblaky měl ten, kdo jako dítě taky F C sám chtěl výš než ptáci. 2. Uzavřeni v městech po léta od míst, z nichž jsme rostli do světa, našim dětem někde na dně duše schází, když se v noci budí z polosnu, námi směrovány do kosmu, povídání babek o vodnících z mlází, povídání o vodnících z mlází. R: Kam jdou ty davy uspěchaný, kam jdou na cesty nepoznaný, kam jdou, kde čas ztrácí, zas výš, a zatím tady dole, kde jsou louky, lesy, pole, tím hůř své dluhy splácí. 3.=2. *1: