Menuet (Corpus delicti)

Dlouho jsme se neviděli, já a ty, šlape mi na paty čas. Na tvym starým svetru svítěj zas dvě starý záplaty a trochu změnil se ti hlas. Tak posaď se a povídej, co nového znáš, co jsi tam ve světě viděl. Jestli tam slunce stoupá aspoň o krok vejš, motýli zbavují se křídel. R: Tak vezmi svoji můzu do dlaní, začni mi hrát ten menuet, ať prolomí se hráz všech sítí, osudem spletených cest, co končí někde v dálce. Pár letmých úsměvů a jinak nic, ztratil jsi víc, než jsi chtěl. Na levnou kytaru někdy zahraješ víc, řekni mi, co jsi z toho měl. Pár dalších vrásek a moudřejší smích, pár písní, co hřáli si ve svejch dlaních. R: Tak vezmi svoji ...