Dým (Kamelot)

E 1. Nad skálou měsíc vplouval a po dní oheň hřál, A Am starou partu tuláků, kterou podzim z rovin svál. Tady jsem uviděl Tvůj úsměv, jak jej namaloval dým, mizel v korunách stromů i v korálkách jeřabin. E Emaj7 A Ami R: Ten dým mou paměť otvírá, E Am vidím dlouhý koleje a dlouhý loučení, C#m modrou řeku, modrý oči, modrý ráno A Am D E a zvláštní znamení, to mi přináší ten dým. 2. Ještě zpívám o dálkách, ještě nosím starej šál, a taky uschlej vlčí mák, ten co s námi stopoval. Každý srdce má svou chvíli, která z hlubin přchází, je ty cesty zůstanou rozpletený provazy. R: