Rána do palice (Kamelot)

E A E 1. Slunko žhavý jak pec a k vodě daleko, A E v puse jak na Sahaře a nikde žádnej mrak, A E jsem línej a lezu jak pes, zpocený triko, A E jsem ve vlastní šťávě uvařenej knak. H A C R: Najednou vohrady pás brnkl mi do očí, E A E já zahlíd' dům a džbán s vodou po vokraj, H A C najednou chce se mi řvát, člověk se otočí, E A E je to jak sen, spatřit jednou ráj. 2. Holka na zápraží a mně se zvednul tlak, je hezká a nahoře bez, vlasy na ramena, ta krása mě rychle složí, že letím do oblak, vědomí ztrácím, hlava je zasažená. R: 3. Večerní chlad probudil mý tělo rozbitý, a žádnej dům a žádnej džbán a žádná krasavice, jen bahno, písek a jíl, oblaka vylitý, no kdo za to může, za ránu do palice, A E A E A E za ránu do palice, za ránu do palice, za ránu do palice ...