Věrňák (Kamelot)

Předehra: E D A E D A Amaj7 A6 A 1.Vchází mi do snů bez rodokmenu Amaj7 A6 A pes, kterej neměl nikdy cenu, D D9 D D9 A ten hlídač, ta němá tvář neznala nenávist. Těžko by získal cenu krásy, chyběl mu punc tý lepší rasy, ten chundeláč uměl z očí snad přání číst. Hmi D A My chodili ven a hledali svou Ameriku, Hmi D E v pátek nahonem společně s dírou na hoptriku. A D E D REF: Můj věrňák a já, ta známost skoro vážná A E nemá čáru hranic. A D E S ním, kdo mě tak znal, tak říkal, D A G F#mi někdy málo bejvá víc. 2.Až jeden den osud vykolejil, bylo to zjara a na cestě jíl, posel, ten pošťák, zprávu dobrou snad vez. Smyk, brzdy, rána, pak šlápl na plyn a silnice zrudlá jak od jeřabin, jen oči měl smutný můj nejsmutnější pes. Já vykopal hrob a sypal ho hlínou do úsvitu, pak šel podle stop hledat tu naši Ameriku. REF: Můj věrňák a já ... Hmi D E A tak říkal, někdy málo bejvá víc.