Penzion blues (Zich Karel)

Tvoje dlaně kreslí v samotě čtyř stěn v té kresbě já čtu otázku proč žiješ opuštěn vždyť všem dívkám v očích září dívčí svatozář proč tobě se to nepodaří dát jí svou tvář na oltář. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. Věř mi penzion blues je lepší než pohodlí všech železnic myslím, že každé velké nádraží tě spolkne jako nic a o tom jsi neměl zdání že nádraží má velký hlad myslel jsi, že jen skrývá tajemství které nedají vlakům spát. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. Jen pan Shakespeare znal tě kdysi dávno tvou lásku, samotu a strach a možná, že znal i penzion a tvé okno a na něm prach tak rád bys mu o tom podal zprávu tu nejkratší ze všech zpráv jenže pošta měla dneska zavřeno a tak mlčel telegraf. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. Nebyl to rozvod z tvojí viny jestliže vina něco znamená když na tvé židli teď sedí jiný a nezná tvá přání ztracená jen slyší vysílačku noci v podpalubí svých snů jeho žena je stále útlá v bocích i já se za ní ohlédnu. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. Pak to rychle letělo z kopce vypil bys i hvězdy, kdyby v nich byl líh namísto syna mi obětuj skopce tolik lidí bylo v ulicích a žádný neznal cestu zpátky všechno bylo naposled a jen penzion otevřel náruč a nabídnul ti nový svět. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. V něm novomanželé tiše leží vedle v pokoji a sní jejich svědek je namol opilý chtěl by vážně ležet s ní a ty, ty chtěl bys totéž tak hrozně jim závidíš že trháš knihu básní na kousky a lačně ji potom jíš. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. Někdo po tobě hází tvá psaní první lásce kde je vzal jen pár listů ještě schází ty, které jsi nenapsal jak vzdálené galaxie míjíme se na schodech kdo ví jak někdo žije když ztrácí sílu, cit i dech. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. Nechtěj víc než můžeš zvednout nepospíchej, není kam než ti začnou vlasy šednout najdeš v uhlí drahokam najdeš dopis v prázdné schránce s přesnou mapou ke štěstí je v tvém srdci jako v bance a získáš si ho pouze lstí. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já. Ó, mámo, proč všechno končí co začíná kdo to ví a zná lépe než penzion blues a já.