Životopis (Zich Karel)

Měl ho prý každý rád a byl dáván za příklad jak vypadá správný žák ten mámin mazlíček měl v tváři ďolíček byl vychvalován do oblak. Ty to někam dotáhneš uvidíš jednoho dne slýchával dál ze všech stran spolužáci potají na kytary drnkají těm se vyhýbej a těch se straň. Chvíli zkoušel štěstí jako manekýn závistivě stál před plakáty kin sám protloukal se životem, ó jé až v Melodii stal se kritikem. Každý kdo na nástroj hrál ten se skrýval, ten se bál když s tužkou vešel do sálu a měl v tváří ďolíčky když hvězdičkoval písničky a hvězdiček těch dával pomálu. Že se vždycky řídil radou zkušených tak vůbec neznal žádný fór a smích a jestli kliku budem mít, ó jé tak nikdy neuslyší tenhle hit, ó tak nikdy neuslyší tenhle hit.