Pohádka (Wohnout)

Stál jsem na kraji skály a zhluboka dýchal dost bolely mě svaly já svoje šrámy sčítal po hodně lítým boji já porazil jsem draka teď dostanu princeznu a pytel plnej zlata Tak cejtil jsem se jak Honza málem králem u nohou mi ležel drak a já byl štěstím omámen Jo, tak to jsem já lovec draků a proto pojď sem neznámá krásko dáme foto Leč, než ženu za odměnu chci prachy každej má svou cenu a já ji mám taky Tak vzal jsem dračí zub jako důkaz z místa činu pak vystřídal mě sup a dosnídal mršinu a já se ženu pro odměnu chci prachy každej má svou cenu a já ji mám taky cinkaj cinkaj mince stydne šálek čaje princezna chce prince jenže má cesta je plná hostinců a pravděpodobně i nevěstinců a já jsem svobodnej Já věřím na pohádky a věřím na zázraky v mojí hlavě zmatky na ně věřím taky zážitky přijímám vždy s ledovým klidem a potom o nich zpívám a vyprávím je lidem A pak jsem šel dále kde čekaj další draci sem tam jsem si dal kávu asi pro inspiraci a když byl západ slunce a protáhly se stíny já cejtil jsem že celej svět čeká na hrdiny Já věřím na pohádky a věřím na zázraky v mojí hlavě zmatky na ně věřím taky zážitky přijímám vždy s ledovým klidem a potom o nich zpívám a vyprávím je lidem Jak věřím na pohádky a jak věřím na zázraky jak v mojí hlavě zmatky na ně věřím taky jak zážitky přijímám vždy s ledovým klidem jak potom o nich zpívám a vyprávím je lidem