Peřina (Nedvědi & Brontosauři)

A E7 1. Usnulas', má lásko, a já jak noční můra byl sám, A E7 měl teplo na polštáři, tváří tvojí voní, jsem sám, A a s křikem noční dravci ulicí se toulaj' D A a tlučou do popelnic, do oken a vrat, E7 A peřinu přes oči a uši přikrýt dlaní, D E7 C G7 C G7 nutit se do spánku, kde mohla by jsi stát. 2. Usnulas', má lásko, já ještě malou chvíli tě chtěl, potichu si hýčkat radost něhy pálících těl, tma zvláštní kouzlo má: plaší studu stíny, světlo je pravda, ale ve tmě žije čas, dotkneš se náhodou, jen tak, bez příčiny, no a pak znovu, pak už schválně zas a zas.