Proužek (Nedvědi & Brontosauři)

E H7 A E 1. Ten mír, když za kopcem svítá, A H7 E když vystřídá se s nocí den, H7 A E a proužek dýmu z dřeva slunce vítá, A H7 E z kytky motýl vylít' ven. E A E R: Někdo škrtne sirkou, někdo zpívá, A E někdo ještě zkouší spát, H7 A E u potoka do vody se dívá A H7 E jedna holka, co mám rád. 2. Vlasy sváže do uzlu a kouká, pak vodu dlaní rozčeří, stud jí sluší, tak jako všem holkám, co na svou krásu nevěří. R: E H7 A E A H7 E H7 A E A H7 E R: 3. Z odpadlýho kousku starý kůry srdce jsem jí udělal a večer, když už začly lítat můry, tajně jí ho do spacáku dal. A H7 E R: + [: jedna holka, co mám rád ... :]