18.11.1989. (Nohavica Jaromír)

Dozněly salvy slávy, je ticho básníků. Tam dole u Vltavy kruší se z pomníků. Kámen se na prach drolí v tom rytmu odvěkém, čas o slepecké holi mlátí mě pendrekem. Václav svým tupým kopím oblohu probodá, dláždění města kropí krev jeho národa. U kavárenských stolků si v mezích zákona huláká kdekdo polku. Svatba se nekoná. Zpod domů plných světel valí se divný puch. Ve sklepě klimbá Léthé a zavírá se kruh. Dozněly salvy slávy a křižník rezavý pomalu kráčí davy k pramenům Vltavy.