Mávátka (Nohavica Jaromír)

Ami 1. Už třicet let chodím po světě Dmi G C E a ten svět furt a furt se stejně točí. Ami Já budu klidně smát se, budu veselý, G E Ami E jenom mi vydloubněte oči. Neviděl bych vypasené páprdy, tisíce let a stále titíž. Když něco prohnilého v státě zasmrdí, říkají: Ty snad něco cítíš? Dmi G C E Říkají mi dobráci v Rudém právu: Dmi G C E Není tak zle, jen, chlapče, zvedni hlavu! Ami Dmi Ami E Ami E R: Dejte mi do rukou mávátko a řekněte, jak volat "Sláva!", Ami Dmi Ami E Ami já už si najdu ten správný směr a budu mávat, mávat, mávat. 2. Můj soused odvedle je farář v kostele, moc príma kluk, jenže často hledí k nebi. Já jaksi nemám v nebi žádné přátele a bůh, ten pro mě nikdy nebyl. Čtu jenom básně těch, kteří už zemřeli a ten svět furt a furt se stejně točí. Já budu klidně smát se, budu veselý, jenom mi vydloubněte oči. Říkají mi dobráci u koryta: Není tak zle, to jenom doba je složitá! R: 3. Okresní inspektor Vlček má vilu, dům a byt, takové nic, a jak si krásně žije. Já musel sedm roků bez koupelny žít, proto ať žije anarchie. Když tátu vyhodili, máma brečela, že nedokázal převléct vlastní kabát, a to mám někde na dně duše docela, třeste se, trůny knížat a hrabat. Říkají mi dobráci za koryty: Není tak zle, ovšem musíte pochopiti ... , já zpívám: E Ami E Ami E Ami R: + mávat, mávat, mávat, mávat!