Nevermore (Nohavica Jaromír)

G C G C G C G 1. Seděl jsem za stolem a básně čet', rádio hrálo, C G vtom slyším ťukání na parapet, Emi D G C G tak slabé, že se mi možná jen zdálo, Cdim Cmaj7 zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal: Hmi C G "Nerad vás ruším, pane básníku, ale mohli bychom na chvíli dál?" 2. V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína, jako bych někde už viděl tu tvář, byla to tvář, na kterou se nezapomíná, v průvanu zhasla mi svíčka, zvenku studený vítr vál, na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál. 3. Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně, bodlo mě u srdce, když spatřil můj zrak, že z podešví mu trčí koňské žíně. "Tak nás tu máte, jak jste si přál," na lampu padl stín, přes psací stůl když mi vizitku dal: firma Ďábel a syn. 4. V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval, volal ho na pomoc, když docházel dech, a teď jsem se mu z očí v oči díval, cítil jsem konopnou smyčku, jak mi svírá krk, když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk. 5. "Za kapku krve tě zahrnu vším, co budeš žádat, vidět to, co jiní nevidí, tě naučím, a slova k slovům v písně skládat." "Co za to žádáš," ptal jsem se, ptal,"jsem jen nuzný tvor," G Ami C G Ami C G a havran v rohu zakrákal: Nevermore! 6. Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále, když přijdou lijáky, tak bolí ten šrám, a ono, podívej se z okna, prší stále, nešťastně šťastný v půlce života, kymácející se vor, C Ami C G Ami C G a havran na rameni skřehotá: Nevermore, nevermore, nevermore!