K peřejím (Sestry Steinovy)

Slepá jsem bledá a mlčící rukama do oken bušim v nehybnym pokoji na poplach bijící zradu svý duše zas tušim Má duše ty neposloucháš! Že ty máš období vzdoru? A tak každej den bezmocně řítim se k peřejím na tom svym děravym voru