Stromy (Nezmaři)

F#mi E F#mi 1.Jsem na větvi z věrnosti stromů, A E A že každý své kořeny zná A E F#mi D : a jen tichem brání se tomu, F#mi E F#mi (C#7) když místo své opustit má. : 2.Já nikdy jsem na místě nestál a prožil pár toulavejch dní, : než došlo mi, že asi hledám to místo kde zakořením. : 3.Jsem na větvi z odvahy stromů, že důstojně dovedou stát : i ve zkoušce blesků a hromů i v držení vzpřímených zad. : 4.Já před smůlou často se sklonil a někdy dnů příštích se bál. : Jen stromy ví, že čas vše zhojí a na kůře smůla leskne se dál. : sólo 5.Jsem na větvi ze síly stromů, že oporou dokážou být : a nikdy se neptají komu smí nabídnout stín svůj a klid. : 6.Já hledal jsem po celém světě co z domova měl jsem už znát, : že čím hlubší kořeny mají, tím pevněji dokážou stát : A E F#mi D ,že všichni kdo kořeny mají, F#mi E F#mi vždy pevněji dokážou stát.