Rákosí (Rangers)

F Bb F 1. Když rákosí větrem se chví, Dmi Gmi C7 dým nestoupá, každý tvor ví, F7 Gmi Ami že bouře zlá skloní hlavy nám, Bb C7 F v ten čas i já pokání znám. 2. Na vodní pláň lehá si stín, hladina zlá, šedá jak cín, už neskrývá povahu svou zlou, než přijde déšť, spojí se s tmou. 3. Dokázal déšť letní tíhu smýt, omyl mi tvář, duši nechal být, v ní roste stín, jas jí upírá, před sluncem mříž pevně zavírá. 4. Už přišel déšť, tvář neskrývám, omývá zem, tu vláhu znám. I rákosí stříbrem rozhoupá a v potocích listí vykoupá.