Country (Fešáci)

[ Mluvené slovo (Petr Novotný): ] Tak, a todle byla písnička se kterou u nás – u Fešáků – vlastně začínala a která ji bleskově proslavila. Hana Horecká. A D Ona: Jak se znám, usínám a tónů pár mi asi schází A E A a píseň, co tu skládám, nemá nápad, je to zlé. D A Když už půlnoc byla, u mě náhle stojí silák a povídá mi: E F#mi On: „Hellou děvče, Country jméno mé. D E A A začnem znovu na tom Gé.” D A Ona: Jste asi živý sen anebo přelud, který zmizí, E A teď přišel noční tmou nad mým psaním držet stráž. D A To máte zvláštní způsob, holce vstoupit do snění a zůstat. E F#mi On: Neříkej už nic, raděj zpívej to, co znáš. D E A A jeden refrén už je náš. A D A Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. E A Ona: Začni hrát a každý z tónů je můj pán. D A Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. E F#mi Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán. D E A A dobré jídlo, piva džbán. On: Mám v sobě sílu hor a písní jižních rváčů, mužů, kteří chodí z deště pod okap. A dívčí slzy v stopách ranních, něhu v silných dlaních, klapot kol. Ona: A smutný ženský, všude kam jsi šláp. Který vědí, co dokáže chlap. On: Z mlhy stavím stan, podél tratí vzdušné zámky, pak se vracím domů z Apalačských skal. Jsem to, co denně zpíváš, co si skládáš po nocích a co chceš víc? Ona: Vlastně nic, jenom zpívat pořád dál. Zpívat ten refrén, cos mi dal: Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. Ona: Začni hrát a každý z tónů je můj pán. Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán. A dobré jídlo, piva džbán. Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. On: A já jsem půda zpitá deštěm jako Dán. Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán. A dobré jídlo, piva džbán. Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. Ona: Začni hrát a každý z tónů je můj pán. Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já. Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán. A dobré jídlo, piva džbán. [ Mluvené slovo (Petr Novotný): ] Hana Horecká a Pavel Brümer, samozřejmě.