Dva a dva je pět (Fešáci)

Chodíš mi hlavou, křížem krážem a opustit mně nehodláš. Do mých snů jsi vpadla rázem, jsi ještě mladší než se zdáš. Jsi potok vlasů, řeka přání, jsi příboj slov a vítr v nich. Jsi múza slibů do svítání, pouze v mém klidném zázemí. Jen s tebou platí, že dva a dva je pět, pryč je můj klidný vnitřní svět. Ze všech svých lásek mám jen šrámů pár, ty jsi ale zásah na celých sto let. Ve správný čas tvé tiché kroky a je tu sladké prokletí. Mezi námi nejsou roky, ale celá staletí. Jen s tebou platí, že dva a dva je pět, pryč je můj klidný vnitřní svět. Ze všech svých lásek mám jen šrámů pár, ty jsi ale zásah na celých sto let. Teď básním víc než na můj věk se sluší a utápím se v studni očí tvých. Křížem krážem procházíš mou duší, šlapeš tam v podpatcích jehlových. Ve správný čas tvé tiché kroky a je tu sladké prokletí. Mezi námi nejsou roky, ale celá staletí. Jen s tebou platí, že dva a dva je pět, pryč je můj klidný vnitřní svět. Ze všech svých lásek mám jen šrámů pár, ty jsi ale zásah na celých sto let. Ze všech svých lásek mám jen šrámů pár, ty jsi ale zásah na celých sto let.