Poslední stádo (Taxmeni)

A E A D Den co den, prach a dým, slunce žár nad údolím A E A E a noční tmou jde stín nad pastvinou A E D A to stádo koní kdekdo zná, každý z nás mu zamává E A mají tu svou, svou zem i s pastvinou Znám ten houf lesních těl, i můj kraj, v něm bzukot včel pár ohrad se boří, já vím jejich stáj má šrámů víc, slunce však ji chodí vstříct teď k vodě jdou a já je provázím Je jich míň a kdekdo ví, co nám zítřek napoví když zahynou, tak já už nechci žít kdo nic nedá, nemám rád, nechte stáje, nechte stát kde tůně jsou, tam dál je nechte být Znám ten houf lesních těl, i můj kraj, v něm bzukot včel duše má s mým stádem jde spát ať se dál tu prohání, každý z nás je ochrání i s pastvinou, co má tu každý rád