Převozník (Deputat)

Stoje cały dzień, widze drugi brzeg chciał bym przejśc, by znowu spojrzeć w oczy twe Řeka je hráz, co dělí nás touha má i s kalnou vodou odplouvá Sto metrů pouhých, sto dní mé touhy, proč si nejsme blíž hranice brání nám v lásce, ale my zase jdeme na lstí Jak uniknout, překonat proud, sobě v náručí spočinout řeka je hráz, co dělí nás, po bílých krách, půjde se snáz Jak woda płynie czas i me umysły zna wie, źe pragne ciebie tak jak pierwszy raz Snům se nebráním, i když v ústraní musím čekat, až se živel umoudří Dał bym łapówke przewoźnikowi, ale go nie ma i tak codziennie przychodze nad Odrę i czekam, kiedy nareszcze zamarznie moźe to będzie w tym roku?