Sosna

Nedvěd František

   Předehra:
   Měsíc bledou nocí pluje tiše dál
   pos sosnou když večer usínám.
   Srdce které bloudí jež přírodě volá
   stará sosna k vám teď promlouvá.
   Ten kdo ve svém srdci bolest mívá
   v útěchu mu stará sosna kývá.
   Přátelé. Poslyšte píseň o staré, staré sosně,
   která v korunách větví tiše šumí, tiše zpívá.

   Ami    Dmi     Ami   Dmi
1. Na stráni, tak opuštěná
   Ami   E     Ami
   stála stará sosna.
   Ami       Dmi    Ami      Dmi
   Když jsem já tam pod ní ležel
   Ami  E     Ami
   zpívala mi do sna.
   G             C      G                C/E
   Sama už dávno stála, jen vítr si s ní hrál,
   Ami Dmi  Ami        Dmi F      D     G
   kamaráda snad též měla, člověk jí ho vzal.

   G         C                   G
R: Můj starý brachu, tebe noc až skryje,
                                   C
   zpívej mi chvilku jen staré melodie,
                  C7               F
   |: my dva jsme staří, a to zmanená,
              C          G       C
      že naše srdce jsou už zlomená :|

2. Mrtvá je ta stará sosna, vichřice jí sťala, 
   jenom pahýl je místo ní, tam, kde ona stála.
   Bledá noc na nás už kýva, vláha padá na říčku
   a já tady smuten sedím, zpívám si písničku.

R: