Ptačí nářečí

Gott Karel

    G                        D
1. Ten, kdo zná a umí ptačí nářečí,
                                 G
   tak tomu klidně každej sadař dosvědčí,
                                C   D         G
   jak je krásný chodit v sadě sám, ó, já to znám.

2. Poslouchal jsem jednou kosa v neděli,
   jak se k sobě měli, když tu seděli,
   on a ona, jinak jeden pár, ó, v očích žár.

      D
R. A potom druhej den, prej tam co je ten kmen,
   stála sama jako v mrákotách,
   a srdce jako zvon a příčinou byl on,
   že jí právě někam s jinou plách.

3. Člověk by se neubránil dojetí,
   vo čem hloupej kosák nemá ponětí,
   proto bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám.
R.
4. = 3.
   + óóóó, já to znám, óóóó, já to znám, ... (do ztracena)