Staré dopisy

Merta Vladimír

   Dmi7           G             C          A7          
1.Naposledy jsem plakal v kině na pohádce o Popelce,
	
 Dmi7      G          F           G7        C  A7   
schoulený na sedadle chlapeček v maminčině klíně.
	
 Dmi7     G             F           G, C
A plátno zvesela mrkalo na milence.
	
2.Chtěl jsem zmenšit a od prosit tě, 
a zeptal se:"Je to místo vedle tebe volné.".
Nejistě sis poposedla a řekla:"Jistě,        hm,hm,hm
sedávám schválně na nepravém místě.".
	
3.A holoubci vybírali hrášek z popela,
zobáčky zvesela klovali o podlahu.
Tři zlaté ořišky cinkly a Popelka je zvedla:
"Holouci milí, děkuji vám za námahu.".
	
4.My princové za dvě koruny v první řadě,
Promrzlí vrabčáci na telegrafním drátě.
Teď vybízí má dámy k tanci,
a ty jsi zašeptala:" Jááááá,  já chci !".
	
5.A Popelka rozlouskla první oříšek
a oblékla si šaty z hedvábí.
Tančila u muziky, ztratila střevíček:
"Holoubci milí, chce se mi za vámi.".

6.Toho si vezmeš nebo si ho vezmejiná,
děti šly čurat a uteklo jim kousek pohádky.
a v první řadě nedělního kina
plakala vrádka školní zahrádky.
	
7.Popelka tančí valčík v druhých šatech
a odpouští mi všechny moje známosti.
Já kuchtík, stojím v otevřených vratech,
být nadosmrti s ní alespoň v minulosti.
	
8.Beru tě za ruku, Popelko z první řady
a vím, že nebudeš první ani poslední.
Cítím dech školáčků za mými zády
a na plátně se zatím pomalu rozední.
	
9.Popelka odjela v brokátových šatech,
dávno jí padl nejmenší střevíček
Hledáme obadva reflektory v zádech,
Pod sedadly zakutálený oříšek.
	
10.Tytulky na plátně kina zhasly,
paní pokladní počítá drobné mince, 
které jí zbyly v krabci.
Z plakátů venku opadaly zbytky popelčiny krásy
otevírám doma její dvacet let staré dopisy.
Otevírám doma její dvacet let staré dopisy.


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz