Smírčí kameny

Kmotr

Tajemný rituál v dešti
Půlnoc jej svírá ve svých kleštích
Kůlem se zatlouká kámen
Do tvaru kříže žula vstane

Déšť do očí se dral
Vítr sílil a větve rval
Půlnoc tajemný rituál
A kámen co zůstal tu sám, stát

Neznámý na kraji lesa
do čela kříže nápis tesá
pokorou slova znějí
prsty se strachem, zimou chvějí

Déšť do očí se dral
Vítr sílil a větve rval
Půlnoc tajemný rituál
A kámen co zůstal tu sám


Málokdo zřejmě tuší
Jaký stín nosil hříšník v duši
Kdo tesal tento kámen
Dávno to břímě sejmul z ramen

Déšť do očí se dral
Vítr sílil a větve rval
Půlnoc tajemný rituál
A kámen co zůstal tu sám, stát

Stávají při polních cestách
Jak němí svědkové činů, místa
jednou se rozpadnou zřejmě
(však)  příběhy lidí jsou stále stejné
příběhy lidí jsou stále stejné
příběhy lidí jsou stále stejné