Mávej

Lakomá Barka

    G                    Hmi
1. Stokrát jsem zakop a stokrát v dešti stál
    C                D
   měsíci koukal do očí
    G                   Hmi
   rosou se brouzdal a nohy smáčel tam
       C                        D
   kde my dva spolu jako jeden stín.

2. Po kolejích jsme táhli a slunce bylo v nás
   a kdo byl smutný, tak se s námi smál
   u ohně jsme hřáli svý duše ztoulaný
   a s křikem ptáků pak chodili spát.

    G             Hmi
R: Mávej, holka, mávej
    C                      D
   dřív než zamkne slunce chrám
    G             Hmi
   mávej, tak už mávej
    C                D
   naposledy zvedni dlaň.

3. Starý písně, co čarovnou moc maj
   odnes čas, když u nás zastavil
   ten poutník, co řídil jeho vůz
   vzal si tebe, já jsem tu teď sám.

R: Mávej, holka, mávej ...
R: Mávej, holka, mávej ...