Lilie

Landa Daniel

1. Než zavřel bránu, oděl se do oceli a zhasil svíci,
   bylo už k ránu, políbil na posteli svou ženu spící,
   /: spala jak víla, jen vlasy halily ji,
   jak zlatá žíla, jak jitra v Kastilii,
   něžná a bílá jak rosa na lilii,
   jak luna bdící. :/
   
2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí,
   lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí,
   /: polnice břeskné vojácká melodie,
   potoky teskné - to koně zkalili je,
   a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/
   
3. Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče,
   rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče,
   /: s rukama v týle jdou vdovy alejemi,
   za dlouhé chvíle zdobí se liliemi,
   lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/