Večerka

Brontosauři

          G
1. Dřív, než půjdeš večer, má milá, spát,
                                D7
   vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád
   a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří,
                           G
   je z lásky a na dobrou noc.

2. Aby, až usneš, s tebou jsem chviličku byl,
   když už skutečnej svět nás dva rozdělil,
   aspoň ve spánku ruku tvou do dlaní vezmu,
   budu hladit ji, tisknout a hřát.

3. Svět je podivně hnutej, láska na něj ví, jak,
   stačí naplno milovat a žít, je to tak,
   v tu ránu nevidíš, neslyšíš, rád máš jen, rád,
   všechno stranou jde, nebo to zůstane stát.
4.=1.

5. Věčný kompromis mezi tím, zda s tebou být,
   nebo dělat to, co člověk by měl, když chce žít,
   žádná povinnost není tak důležitá,
   abych kvůli ní kazil si svět.
6.=1.
7.=1.
8.=1.