Justina

XIII. století

Justino ty naslouchej už vychází tvůj černej den 
a někde v dálce svítá do nových časů 
své naděje co postrádáš nezahazuj co nepoznáš 
divoký havran přináší tvá znamení 

I v hříchu zůstaň stejná 
a na osud nezoufej 
vždyť víš že neutečeš nikam 
a z dálky přichází zas další šedý den 

Justino tvé zvonění co nohy v tanec promění 
jsi víla lesů přicházíš když den jde spát 
jen tisíc nocí protancuj a nezoufej na osud svůj 
vždyť tvoji kletbu promění až svítání 

I v hříchu zůstaň stejná 
a na osud nezoufej 
vždyť víš že neutečeš nikam 
a z dálky přichází zas další šedý den 

Justino kam utíkáš ty cesty světa dobře znáš 
a z natažené ruky umíš život číst 
ten nevěří kdo nepoznal tvou pavučinu kouzel pár 
jsi víla lesů čarodějka opuštěných 

I v hříchu zůstaň stejná 
a na osud nezoufej 
vždyť víš že neutečeš nikam 
a z dálky přichází zas další šedý den


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz