Jizvy na duších

Škwor

Když duše bloudí a smutný sou rána
myšlenka bolí tak jako sůl v ranách
pocity smíšený a spousta otázek v nich
krotký a zničený otazník ve vočích

zákazu snít svůj sen
síly se nedostává
zmatený nocí dem
co se nám honí v hlavách
každej si ten svůj kříž
ponesem sebou vždyť víš
nebi snad kousek blíž
k pláči a taky pro smích
a stejně vyplatí se zkoušet to dál
i když snad osud tvůj život  
na tisíc kusů rozerval
a stejně nutí nás to znovu dál jít
i když snad naše jizvy na duších
sotva někdo pochopí  

kam anděl nesmí tam tvrdý sou pády
to když se štěstí votočí zády
chvíle překvapení najednou není kam jít
kolotoč emocí a bolestnejch nocí

zákazu snít svůj sen
síly se nedostává
zmatený nocí dem
co se nám honí v hlavách
každej si ten svůj kříž
ponesem sebou vždyť víš
nebi snad kousek blíž
k pláči a taky pro smích
a stejně vyplatí se zkoušet to dál
i když snad osud tvůj život  
na tisíc kusů rozerval
a stejně nutí nás to znovu dál jít
i když snad naše jizvy na duších
sotva někdo pochopí