Tmou tmoucí

Budoár staré dámy

1. Prosinec těžký Eurydiké se nevrací
   Jdu tmou tmoucí pěšky, padnu a zase vstanu
   Po kolenou polezu, řekneš-li mi, medvědem se stanu
   Prosinec těžký život dobrovolně skončený
   Ve mně krvácí, Eurydiké se nevrací
   Je sama ve tmě pod zemí

R: Budu bušit čelem do zdi kamenné
   Budu křičet řvaním šelem
   Budu troubit na pasece s jelenem
   Budu vodou v kalné řece, mlčenlivým kamenem

2. Řekneš-li mi, budu kvést ti jako chomáč ratolestí
   Zavoláš-li svými ústy slovo, které ožije
   Budu kvést ti za oknem jak pelargonie
   Prosinec těžký první z nenávratna
   Jdu tmou tmoucí pěšky v tunice z režného plátna
   Mlčíš a přede mnou se vleče stín
R:

3. Škoda, ty mlčíš, prosinec těžký
   Jako víko veliké, jako dějiny
   Srdce nevzlykej, že neseš marnou smrt bez viny
   Pod sekyrou nevzdávej se a po kolenou lez
   Hadem buď nebo medvědem se staň
   Koňskou hřívou, která pročesává les a rozvlňuje lán