Doufám, že mi smrt Bůh dá

Absolonová Monika

Samotná, ztracená
čeká má láska s jizvou.
Chci být s ním, žadoním
ať andělé mě vyzvou.
Smrti stín 
pocítím na tváři své tak spálené,
vzhůru dám se nést.
Cizí zem, sama sem, umírám v pustých dunách, 
paměti dojetí valí se v mírných vlnách.
V očích sůl, žití půl.
Bůh jméno mé jen proklíná, 
v nouzi dlaně spínám.

Doufám, že mi smrt už Bůh dá!
Prázdná jsem a bezbraná.
Jen pouště žár věští mé puti zmar, 
už zbývá mi chvil jen pár,
už zbývá mi chvil jen pár.


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz