Návrat (Welcome back)

Marien

Každý tě hned poznal, a chtěl by slyšet příběh tvůj 
i když oči k zemi klopí a z jejich tváří slyšíš stůj. 
I když tě nevítají chlebem a kdosi kámen upustil 
jsou zvědaví co's prožil a kde jsi všude byl. 
 
Proč si vzpomínám na chvíli, kdy jsi odtud odešel. 
Táta oháněl se pěstí a máma v slzách, bohužel. 
Když se člověk zlostí dusí a žárem vzteku vyschne pláč, 
kdo by čekal že se vrátíš, kdo by tušil co jsi zač. 
 
R: Ouou, kdo dal tvé tváři přítmí, 
   Ouou, kdo zkrotil píchu tvou. 
   Řekni kam ses tolik hnal, 
   kde hrdý hřebec ztratil cval 
   a jestli hodláš tady zůstat 
   a nebo půjdeš o dům dál, 
   půjdeš o dům dál. 
 
Snad ti návrat zamkl ústa, však tvé oči nemlčí, 
když chce člověk zůstat němý, očím těžko poručí. 
Tak si pročítám tvůj příběh a nahlas tlučou hodiny, 
každá doba má své činy, každá má své hrdiny. 
 
R: Ouou, kdo dal tvé tváři přítmí... 
 
Někde v dálce řady křížů mořský vítr ovívá, 
tam kde při dunění hromů chlapec v muže dospívá, 
při zpěvu zbraní s duchy tančí bezkrevnou nocí až k svítání. 
Kam jsou lidé schopni zajít bývá trpké poznání. 
 
R: Teď už vím, kdo dal tvé tváři přítmí 
   vím, kdo zkrotil píchu tvou, 
   už vím kam ses tolik hnal, 
   kde hrdý hřebec ztratil cval 
   a možná měl bys tady zůstal 
   ale měl bys mlčet dál 
   měl bys mlčet dál.


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz