Víš to?

Noha Jakub

Emi                                   H7/4
Dal jsem si v životě strašnou spoustu slibů
G6                                              Dadd9/fis
a hledal něco, co mě proti všemu zlýmu zaručeně obrní
Dmi9/f                  H7/4   
Asi jsem udělal nějakou chybu
         Emi                           
Jsem zas ten, co vůbec nic snad neumí

Moje máma vždycky, když mi zavázala tkaničky
a knoflíky u kabátku zapla,
říkávala, že když jsem pro svět pořád tak maličký,
že mi radši sama kamarády našla

A tak si dělala se mnou starosti,
pozorovala, jestli každýho pěkně pozdravím
Divila se jen, že místo radosti,
vypadám, že mě vůbec nic snad nebaví

Vyrost jsem, seznámili jsme se a tys mě k sobě zvala,
a já se rozhodl z domova k tobě utýct
Měl jsem strach, abys o mě vůbec stála,
když i před tebou na mě řvali pěkně od plic

Dal jsem si v životě strašnou spoustu slibů
a hledal něco, co mě proti všemu zlýmu zaručeně obrní
Asi jsem udělal nějakou chybu
Kdo se v tom má však vyznat? Kdo tomu rozumí?

A tak třeba i na ulici, když se při trapný vzpomínce zastydím,
zašklebím se a omluvy si sám pro sebe mumlám,
hned se zas leknu, jestli mě někdo náhodou nevidí,
nikdo si však naštěstí nevšímá, jak si tu skuhrám

A já bych se nejradši zavěsil do telefonu jako sluchátko
abych měl jistotu, že se dovoláš,
abych si mohl živit naději a jako malý děťátko
se mohl jako na cumel těšit na to, co mi třeba dáš

Horečně na tebe čekám
Já sám už volat nemůžu!
NEJSEM SCHOPEN!
Víš to, nebo to nevíš?